Můj Blog

...sbírka mých myšlenek...

RSS

RSS

RSS na Seznam.cz

Přidej na Seznam

Počítadlo

TOPlist

Podporuji

Deníček

Vstal jsem z mrtvých - potkan už ne

Tak jsem se otočil k přepážce a smutně koukal na lístek v rukou. Cože? To snad není možný! Zatímco údaj na elektronickém zařízení ukazoval číslo okolo tří stovek, na lístku se mi drze smálo do obličeje čtyřciferné numero. Tak tohle nepřežiju, povzdechl jsem si a sesunul se do pohodlné zelené sedačky. PÍP! Číslice o jednu poskočila a já složil hlavu do dlaní. Po chvilce se sedačka promáčkla a já ucítil, jak se někdo vedle mě posadil. Zvedl jsem zrak a koukal přímo do hlavně. Tak mladej, vstávat a na zem, promluvil na mě rozechvělý hlas. Místo na břicho jsem lehl na záda a koukal na strop. Kolem jsem slyšel rány a výkřiky, které po někom chtěly co nejvíc peněz. Netrvalo to snad ani pět vteřin a nademnou se objevila opět maskovaná tvář. Instinktivně jsem vstal a poodešel od maskovaného člověka. Všude kolem se rozezvučel alarm a já znovu koukal do hlavně. A pak nic - jen záblesk.

Otevřel jsem oči a koukal, že ležím v pokoji, nademnou svítí světlo a brácha zrovna zamačkává budík. Jasný. Světlo mě odrovnalo stejně jako ten výstřel, budík mě probudil ze sna místo alarmu. Holt, další pracovní den je tu. Bratr očividně zaspal a tak mu trvalo necelých deset minut, než zmizel z domu. A já jako obvykle odsouval plán dojít na půl osmé do práce. V klidu jsem spáchal hygienu, nasnídal se a oblékl. Ještě jsem očkem juknul na televizi a vydal se ze dveří. Pohled na hodinky mě ubezpečil, že v práci budu v osm jak na koni. Když jsem minul továrnu a před hasičárnou zahnul vpravo, říkal jsem si, že zas prožívám pošmurné ráno jako již několikrát. A hle - přímo předemnou na zemi ležel tvor, který neměl tolik štěstí jako já. Snídaně se v žaludku probudila při pohledu na rozjetého potkana, kterému očividně chyběla hlava. Bylo mi jasné, že příštích pár dnů budu chodit do práce a z práce jinudy.

Doma se mnoho nového neděje. Babička byla pár dní nemocná, ale už se z toho dostává. Na otočku zase přijel bratr, takže se mi životní prostor opět rapidně zmenšil a radost z toho nemám. Na druhou stranu skoro vůbec nepobývám doma. Podařilo se mi konečně sehnat lístky do divadla na Ostře sledované vlaky. Už jsem to chtěl udělat několikrát, ale tentokrát nezůstalo jen u slov, ale dokonce i u činů. V práci pak taky nic moc nového. Je toho sice najednou víc, ale vůbec se nezlobím, naopak. Práce mě baví. No a nejbližší program? V sobotu se jedu podívat po dlouhé době na hokej do Berouna. A neděle bude odpočinková, možná i trochu kulturní. Dost bylo lenošení a sezení doma, takže to vidím na kino. Ale bůh ví, co bude zítra, natož v neděli. Jen už prosím žádné potkany na silnici.

Poslední komentáře
09.07.2009 05:55:56: Lást minute Řecko Lást minute Řecko, Kréta, Chalkidiki, Korfu, Lefkada, Rhodos, Zakynthos, Řecko...