Opravdu je to tak. Člověk by nikdy nic neměl míti za definitivní. O tom jsem se v posledních dnech přesvědčil i já sám. Dlouho jsem nic nepsal, protože jednoduše nebyl ta dostatečná chuť a nebo čas. Jak jsem již psal, začal jsem i pracovat a právě v nejbližších dnech bych měl nabít jistoty ohledně zaměstnání. Jenže někdy se věci zvrtnou jinak, než my bychom si přáli.

V poslední době se snažím co nejméně řešit hokej a vše kolem. Je léto a nechce se mi myslet pořád na něco, nad čím jsem přemýšlel v předchozích snad sedmi měsících ustavičně. Jen se nejspíš z recese přihlásím na post sportovního redaktora televize NOVA. Říkám si to sice již čtyři dny, ale zatím jsem ten krok neudělal. Tak třeba někdy najdu sílu, čas, chuť a odvahu.

Místo hokeje a všeho kolem jsem zvolil odpočinek a relax s partou známých v horách a nelituji. Víkend se opravdu povedl a já jsem si trošku odpočinul od starostí. Ty bohužel přišly ve středu, kdy se jaksi začali komplikovat (aspoň podle dostupných informací) věci v práci. Jistota nabízené smlouvy vzala trošku za své, na povrch vylezly nové plány ředitelky a trošku přemýšlím (ve skutečnosti hodně a důsledně), co bude dál. Rozhodne se během příštích hodin. Zítra mám odpolední a také plánovanou řeč s ředitelkou právě ohledně nabídky. Už teď jsem nervozní.

Jinak si celý den pouštím Divokýho Billa a pozorní si jistě všimli, že na blog jsem umístil i odkaz na oficiální stránky této kapely. No závěrem tedy snad jen dodat, že pijem na zdravý, i na ty bolavý z nás. Snad nás nedostane čas a nebudeme to mít za sebou.